|
Historie skokanských můstků sahá až do 20-tých let minulého
století. V r. 1980 byl postaven na Čertově hoře obří skokanský
můstek, jenž patří k 6 „mamutům“ postavených celkově na světě.
Tento můstek umožňuje skoky přesahující 200 m. Současným držitelem
rekordu můstku K-185 je výkonem 212,5 m Risto Jussilainen
z Finska.
Dominantní vrch (1023 m n.m) v centru Harrachova. Na „Čerťák“
jezdí dvě sedačkové lanovky
s celkovou přepravní kapacitou 3.900 osob za hod. Sjezdové
tratě v celkové délce 4, 8 km jsou denně upravovány. V letním
období jezdí jen jedna z lanovek a převáží i jízdní kola.
Nachází se na Novém Světě v blízkosti harrachovské sklárny.
Zajímavostí je skleněný zvon, který v r. 1916 ulil sklář Julius
Klinger. Zvon je 50 cm vysoký a váží 10 kg. Uvnitř kaple je
umístěn oltář z benátských zrcadel. Denně přístupná.
Původně dřevěná kaple byla vystavěna roku 1730. V r. 1788
byla přestavěna na kostel v empírovém slohu. Z r. 1864 pochází
částečně skleněný oltář a z r. 1828 skleněný lustr.
Horská řeka, vzniká spojením Malé a Velké Mumlavy v místě
zvaném Krakonošova snídaně v Mumlavském dole, ústí zleva do
Jizery poblíž Hotýlku Na Mýtě pod Kořenovem. Délka toku 12,
2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3, pstruhová voda, vodácky
využívaný úsek od Harrachova po ústí. Protéká Mumlavským dolem
a Harrachovem, v dolním toku tvoří hranici mezi Krkonošemi
a Jizerskými horami.
Na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem Mumlavský vodopád.
Je utvořený z 10 m vysokých, stupňovitě uspořádaných žulových
kamenů, u jejichž paty jsou tak zvaná „Čertova oka“ – obří
kotle vzniklé pohybem vody a kamenů. Velké množství ohlazených
kamenů a prohlubní naplněných vodou. U vodopádu je Mumlavská
bouda, původně harrachovská hájovna.
Horské údolí ledovcového původu v západních Krkonoších východně
od Harrachova, protékané řekou Mumlavou. Čelní moréna je při
ústí Malé Mumlavy (1025 m). Důl odděluje dva nejvýznamnější
krkonošské hřbety – Hraniční (Slezský) a Český. V tzv. Kamenné
stěně (70 m JZ od vodopádu) se v letech 1859 a 1872 těžily
kazivec, leštěnec olovnatý a pyrit. Těžbu obnovily Rudné doly
Příbram v r. 1961, dolován baryt a fluorit až z hloubky 400
m, doly uzavřeny v r. 1992. Od roku 2003 je v provozu Hornické
muzeum s prohlídkou přístupové štoly.
Osada nad soutokem Jizery a Mumlavy, dnes místní část Harrachova.
Leží tu žel. stanice Harrachov, konečná stanice na unikátní
ozubnicové trati z Tanvaldu. Nádraží mohlo být využíváno teprve
od r. 1959, kdy Mýtiny, ležící původně na polském území, byly
připojeny k ČSR výměnou za stejně velké území u Kacířské skály.
Naleznete zde nově vybudované golfové hřiště – nejvýše položené
hřiště v Čechách: počet jamek 9, par 60, délka 2994, převýšení
50 m
Část Harrachova, původně samostatná sklářská ves v západních
Krkonoších. Založena počátkem 18. stol., kdy sem byla přeložena
sklářská huť z Rýžoviště, v r. 1765 měla osada 8 domů a kapli
sv. Alžběty. Zdejší harrachovské sklárny získaly světovou
proslulost, spolupracovali s nimi naši přední výtvarníci.
Sklářské muzeum, expozice harrachovského lyžování.
|
