Jizera, Jizerka, Iser, Izera - 19.4.2010

 

Na severu Čech, tam, kde se k sobě přibližují Krkonoše a Český ráj, protéká řeka Jizera místy jež lze nazvat mystická, čarokrásná, romantická.

Jizera Jizera

Jizera pramení v Jizerských horách, přesněji řečeno v pohraničním Vysokém Jizerském hřbetu. Zdrojnice Jizery tam vytékají z mokřin vyplňujících jižní svah jedné z dominant polské části hřbetu - hory Stóg Izerski a na české straně pohoří přilehlou kotlinku, směřující ke Smrku.

 

Jméno Jizera nese nejen známá řeka, ale i hora

Dominantou střední části Jizerských hor je mohutný masiv Jizery (1122 m n.m), jež je součástí hejnického hřebene. Vrcholkem je mohutná členitá skála z hrubozrné žuly, upravená na vyhlídku pro turisty. Ve strmých svazích Jizery s hojně roztroušenými balvany se na několika místech nalézají suťová pole. V okolí je přírodní rezervace Prales Jizery.

Je-li jasné počasí spatříme ze skalnaté vyhlídky vrcholky sousedních Krkonoš, Smrk, Bukovec, Černou a Smědavskou horu, přehradu Souš, liberecký Ještěd, Trosky a rašeliniště klečových luk.

Rašelinné pláně na úbočí Jizery jsou významnou pramennou oblastí několika "barevných" horských bystřin. Bílá, Hnědá a Černá Smědá napájejí řeku Smědou, která je přítokem Lužické Nisy, z jižního temene Jizery odtékají směrem ke stejnojmenné řece Bražecká voda, Bílá a Černá Desná. Původ barevného pojmenování těchto jizerských potoků lze hledat buď v temném odstínu rašelinných vod nebo třeba v bělavě zpěněných peřejích horských bystřin.

Jméno Jizera (a další varianty) však v "Jizerkách" nenese jen známá hora a řeka.

Osada Jizerka

je malebné místo v Jizerských horách se zajímavou minulostí. Již v 15. století chodili po zdejších horách italští prospektoři a hledali drahé kameny - od toho se vžilo pojmenování Vlašský hřeben, kde pramení Safírový potůček. V okolí osady byly nalézány safíry, rubíny, vzácně smaragdy a další drahokamy, které toto naleziště proslavilo po celé Evropě. V roce 1607 na Jizerku zavítal sám císařský prospektor Jan Jindřich Koberscheit, aby se seznamil s nalezištěm safírů. V roce 1609 majitelka panství Kateřina Rederová povolila hledačům hledat na Jizerce drahokamy.

Jizera

Sklář Riedl v roce 1828 požádal majitele frýdlantského panství Clamm -Gallase o povolení k založení sklářské huti. Tehdy se začala psát sklářská historie Jizerky. A tak se osada rozrůstá a v roce 1884 je zde 42 domků včetně pily, pekárny a panského domu majitele sklárny a v huti pracuje 30 sklářů.

Stará Jizera

Na ochranu části "nivy Jizera" se slepými rameny, loukami a roztroušenými starými duby - pod názvem V luhu - bylo v roce 1987 území vyhlášeno jako CHPV. Území leží mezi obcemi Dražice a Horky nad Jizerou. Původní lužní lesy od druhéJizera poloviny 16. století postupně vymizely a vzhledem k častým záplavám byla většina pozemků přeměňována na louky a pastviny. V nivě Jizery jsou zachována dvě mrtvá ramena. To větší se nazývá "Stará Jizera", má tvar podkovy a leží na vnitřní straně meandru. U břehů pokrývají hladinu společenstva plovoucích a vznášejících se rostlin - lakušníku, voďanky žabí, okrouhlolistého, okřehku menšího a trojbrázdého, vodního moru kanadského a růžkatce ponořeného. Místy se vyskytuje stulík žlutý, rdesno obojživelné a trsy leknínu bělostného.

Menší rameno "Měsíc" leží na jeho vnější straně pod silnicí. Chráněn je poměrně zachovalý komplex mokřadů a luk s rozptýlenými solitery mohutných dubů.
Je to jedna z posledních ukázek nivního ekosystému na Jizeře.

Vodní vegetaci Měsíce tvoří ponejvíce lakušník okrouhlý, růžkatcem ponořeným, vodním morem kanadský, hvězdoš, ale i vzácná žluťucha lesklá.

V okolí meandru se vyskytuje celá řada významných druhů motýlů, je zde vidět chrostíkovníka blatouchového, drobníčka olšového, trávníčka, pouzdrovníčky, makadlovku, vílenky, stužkonosku vrbovou, světlopásku bahenní, perleťovce kopřivového a ohniváčka modrolemého. Z obojživelníků zde žije skokan hnědý a skřehotavý a ropucha obecná, zahlédnete i ještěrku obecnou a užovku obojkovou.

Zpívají, cvrlikají a jiné zvuky zde vydávají ptáčkové budníček menší, drozd zpěvný, konipas bílý, kos černý, pěnice černohlavá, pěnice slavíková, pěnkava obecná, strnad obecný, špaček obecný, žluva hajní, lyska černá a kukačka obecná.

 

Jméno Jizera

si řeka získala pravděpodobně tím, že pramení v oblasti Jizerských hor. Prameniště Jizery je součástí takzvaného Sporného území, kde přes tři sta let - od první poloviny 16. století až do roku 1845 - docházelo k četným sporům a bojům především o hranici českého a slezského panství. Spor ukončilo až kompromisní vyznačení hranice umělým průsekem po nevýrazném hřbítku mezi dvěma potoky.

Jizera

Dnes tady tok Jizery tvoří v délce více jak 10 km přírodní hranici mezi Polskem a Českou republikou, je to jedno z nejklidnějších a zároveň nejtajuplnějších zákoutí v pohoří, kterému se vyhýbá i turistické značení. Pouze západního okraje se dotýká turistická cesta směřující k hoře Smrku v blízkosti největšího chráněného území - národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery.

Horní tok Jizery je sevřen v hlubokém zalesněném údolí. V korytě je mnoho balvanů, které vytvářejí souvislé peřeje a stupně.

Na cestě od hor Jizera protéká Semily, Železný Brod, Malou Skálu, Turnov, Český Dub, Mohelnici, míjí zříceninou hradu Zásadka. V těchto místech je posilněna přítokem pstruhového potoka Mohelky, který se vine v délce asi osmi kilometrů romantickým údolím mezi stráněmi s porostem lesů - tento překrásný a idylický kout doporučuji ctěné pozornosti především cykloturistů. Dále protéká Svijany, u hubálovského jezu míjí Mnichovo Hradiště. Tok řeky je posilněn dalším potokem Zábrdkou, pak pokračuje k Mladé Boleslavi, protéká Benátkami nad Jizerou a u Lázní Toušeň se vlévá do Labe.

Řeka Jizera patří spolu s Mumlavou, Jizerkou, Labem a Úpou k hlavním krkonošským tokům.
Na Mýtě nedaleko Harrachova se k ní zleva připojuje Mumlava a Jizera pak pokračuje romantickým balvanitým řečištěm hlubokého Jizerského dolu.

V Jizerském dole, rozkládajícím se mezi Mýtem a Rokytnicí, se zachovaly jedny z nejrozsáhlejších přirozených smíšených horských lesů s dominantními buky.

Podzimní zbarvení bučin v Jizerském dole je stejně nezapomenutelné, jako záhy na jaře rašící bílá květenství devětsilů, které vedle bledulí, sasanek, česneků, lýkovců a později pak majestátných hroznů zvonků širokolistých a překrásně vonících měsíčnic vytváří svérázný kolorit okolní říční nivy.

 

Na toulkách přírodou

Romantickým údolím Jizery obklopeným prudkými stržemi vede nádherná turistická cesta nazvaná Riegrova. Jedná se o část Riegrovy turistické stezky vedoucí ze Železného Brodu přes Spálov do Semil až na horu Kozákov. Riegrova stezka byla slavnostně otevřena na podzim roku 1909.
Po vybudování této turistické stezky spojující Semily se Železným Brodem se semilští turisté pustili do další náročné práce. Semilská a železnobrodská část Riegrovy stezky se setkávají v Podspálově, v místě soutoku řek Jizery a Kamenice.

K realizaci nesnadného úkolu se v roce 1911 připojil Klub Českých Turistů ve Velkých Hamrech, který následně započal výstavbu stezky pod zříceninu hradu Navarov. Tato část stezky byla předána veřejnosti v roce 1912. Stavba navazujícího úseku na Spálov byla po společné realizaci kolaudována v listopadu roku 1913. Nová naučná stezka byla otevřena v roce 2008.Obsahuje celkem 15 zastavení, věnovaných ochraně přírody, fauně a flóře, geologii, turistice a technickým zajímavostem v údolí.

Tip na výlet - „Riegrovka“ Riegrova stezka, nazvaná na počest slavného semilského rodáka JUDr. Františka Ladislava Riegra, je krajinnou a turistickou perlou Horního Pojizeří.
Jizera

 

Jizera je významným vodním tokem, je to pstruhová řeka, má také vodácké využití

Jizera je řeka mnoha tváří. Zkušení vodáci znají zpravidla spíše její horní tok. Ti nejzkušenější ji znají téměř od polské hranice až k Vilémovu, méně "vyhrocení" kamarádi divoké vody pak dále po proudu k Železnému Brodu. I oni však na tomto úseku naleznou krátký obtížný úsek, který lze prohlédnout z pravého břehu, po kterém vede Riegrova stezka.

Sjízdná na čem, kdy, pro koho:

Úsek kdy Vodočet Aktuálně CHMU a a PLA ze dne 18.4.2010 v 13 h.
horní duben - květen (on-line web kamera) od Mýta - Jablonec n.J.: 80 cm
50cm (10,1 m3/s)
střední na jaře Na úsek Riegrovy cesty do Podspálova je nutné min. 25 m3/s na vodočtu Dolní Sytová, jinak od H. Sytové - Jablonec n.J.: 55 cm
50cm (10,1 m3/s)
dolní do léta 125 od ústí Kamenice, 110 cm od Malé Skály - Žel. Brod: 110 cm
144cm (21,2 m3/s)

Jizera (německy Iser, polsky Izera) je řeka v České republice s pramenem v Polsku. Je to pravostranný přítok Labe. Délka toku je 164,6 km. Plocha povodí je 2193 km².

 

 

[ dh ] zdroje: druidova.mysteria.cz, raft.cz




© 1999 - 2010 dh webdesign | www.d-h.cz |