Zpět      Tisk     Všechny články

Krakonoš - Rübezahl

4.2.2004 v 14:36

Postava hodného Krakonoše je dnes v Čechách zabydlena především díky televizním večerníčkům, v nichž herec František Peterka, coby vládce nejvyšších českých hor, pokaždé zvítězí nad lstivým, lakotným, nabubřelým, a dalšími negativními vlastnostmi obdařeným, sedlákem Trautenberkem. Večerníček je právě v těchto dnech znova reprízován.

Krakonoš však nebyl vždy tím hodným a laskavým obrem s dlouhými vousy, jak nám ho představuje televizní stylizace. Není to dokonce tak dlouho, co se mu v samotných Krkonoších i v jejich podhůří říkalo německy Rybrcoul.


Přestože se jedná o stejnou historickou "postavu", měl Rýbrcoul proti Krakonošovi poněkud jiné, jak se dnes říká, charakterové vlastnosti. Nebyl vždy jen tím laskavým a hodným, ale uměl se pěkně rozlobit a tvrdě trestat. Zvlášť neměl rád, když někdo vyslovil jeho jméno nahlas, kradl mu bylinky ze zahrádky nebo podváděl své bližní. Jindy se chtěl zas jen pobavit, a jak se kdesi píše, jeho oblíbenou činností bylo proti sobě popudit divokou zvěř a potom ji svrhnou do hlubokých krkonošských propastí. Občas nasadil lhářům jelení parohy, k roztouženým důstojníkům položil rozkládající se kozu a nebo si utrhl nohu, aby s ní hodil po nehodném hostinském.

Všeobecně se má za to, že Krakonoš se v lidových vyprávěních objevuje už v 15.a 16. století, nejprve v oblasti německého a později i méně četnějšího českého etnika v horách. Nejprve jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny, kdo se odvážili a pokusili poodhalit roušku tajemství, srývající jeho hory, ať již motiv zvídavosti byl jakýkoli.

Později i jako zastánce chudých a spravedlivý proti chamtivcům a nenasytům. Je důvodné se domnívat, že tu první, strašidelnou podobu pustili mezi obyvatelstvo obou částí podhůří zcestovalí a obratní Vlaši, tajemní hledači pokladů, na obranu svých kutišť před nezvanými vetřelci. Je možné, že si k ní ze zištného zájmu leccos přidali i krkonošští kořínkáři. Tahle podoba staršího Krakonoše zachycená výtvarně sochařem Pöningerem na kašně na trutnovském náměstí, zdomácněla více u německého etnika.


Český Krakonoš z Jilemnicka a Vysocka je přece jen postava daleko více polidštěná, která pomáhá chudým a nějakou zlomyslností počastuje jen nekalého boháče. Do psané slovesnosti se Krakonoš dostal až v 17. století v díle Paula Johanna Preatoria ( 1630 - 1680 ), bakaláře a mistra univerzity v Lipsku, jehož soubor příběhů nejen lidového původu se stal vzorem pro další vypravěče, především německé, kteří byli potom překládáni do češtiny. Potíže byly od počátku se jménem horského ducha. Souviselo to se skutečností, že mezi pověrčivými horaly jeho jmého nahlas nevyslovovat, aby si ho proti sobě náhodou nějak nepopudili.

Uvádí se velmi zdvořilé "pan Johannes" nebo "pan Jan", později nejasné Rübezahl ( Rübe - řepa, zahlen - počítat ) a jeho varianty: Rubical ( Havel Žalanský, 1619 ), Ribenzall ( Bohuslav Balbín, 1679 ) a zčeštěné Rýbrcoul. V době našeho národního obrození po neúspěšném pokusu o převod Rýbrcoula na Řepočeta v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš. I polština problém s převodem řešila, a to méně šťastným Liczyrzepa. Krakonoš stále žije mnohostranným životem v horách i daleko mimo ně. Nejen v desítkách titulů o něm vydávané beletrie, ale i v dalších oborech umělecké i lidové tvorby, zejména výtvarné. Žije v badatelských pracích vědců a etnografů. Často po jeho jménu sahají bez obav z nebezpečných následků ( Krakonoš všechno vidí! ) ruce podnikavců k pojmenování výrobků, ubytovacích objektů, cestovních kanceláří i jinak.

Doporučujeme:

Čtení o Krakonošovi (IX/2002)
Edičně připravila Eva Koudelková, ilustrovala Jarka Vaňová. Sazbu připravil Pavel Koudelka, ilustrace zpracoval Ondřej Rainiš, vytiskl Geoprint Liberec. 176 s.

Sborník studií různých autorů převážně o literárních podobách ducha Krkonoš. Součástí knihy je obrazová příloha, přinášející výběr nejvýznamnějších českých výtvarných ztvárnění postavy Krakonoše. Publikace obsahuje bibliografii krakonošovské literatury a anotace nejvýznamnějších knih s touto tematikou. Vyšla při příležitosti 10. výročí úmrtí folkloristy Jaromíra Jecha.

DH

Nahoru Všechny články Hledat v aktualitách RSS