Zpět      Tisk     Všechny články

Ukazatel příchodu jara

15.5.2007 v 14:53

Nástup jara může být náhlý nebo plíživý. Když je celá zima jedním dlouhým předjařím, je především nevyhraněný. Astronomický počátek jara letos nastal jako obvykle, začátek lokálně klimatický byl k nerozpoznání. Voda v potoce dostala modrozelený nádech po roztátém sněhu. Rozkvetly bledule. V chalupě zaúřadovali první otužilejší červotoči. Ale pořád to nebylo ono.

Nepomohlo ani pátrání v literatuře. Mříčenský řídící Jan Buchar vzpomínal, že k pořádnému jaru byl třeba Kotel bez sněhu. Hm, není od nás vidět a nechce se mi tak dlouho čekat. Vrtám se tedy v záhonech a na louce. Podle Karla Čapka jsou neklamnou známkou jara sousedé, vyhrnou-li se na zahrádky. Nikde nikdo.
Na cestě zmizela dlouhá bílá stopa. Zasmušilí běžkaři zpomalují, suché úseky překonávají pěšky a musejí tedy lyže vícekrát zout a obout. Kratší úseky vykukujícího štěrku opatrně přeopatrně překonávají s obutými běžkami, krátkými krůčky, aby si zachovali zbytky skluznic. Jarní lyžování.

Cyklisti jezdí docela rychle, ale ve zbývajícím sněhu se okamžitě zaboří. Řeknou: „To byla ale nepředloženost, jet sem na kolech,“ dostanou se na pevný podklad a jsou ti tam.

Prochází pěší turistka v nejlepších letech s obrovským černým psem a zdraví Tópry den. „Kam se tudy dojde? Jdu na vycházku – můj muž lyžuje na sjezdovce ve Špindlmühle.“ Ano, ještě je zima. Předposlední sjezdaři hoblují v obloucích drn.

Slunečným odpolednem jde parta penzistů, oblečených sportovně a dost nalehko. „Je jaro,“ hlásají. No jasně, bude tu coby dup, myslím si nepřestávaje přehazovat kompost, a nahlas rozvíjím stručný společenský rozhovor na téma Schönes Wetter.

Jaro střídavě buď je, nebo ještě není, ale určitě brzy bude, to podle nátury a situace kolemjdoucích, a poněkud připomíná absurdního Godota, který na sebe dává pořád čekat. Existuje vůbec spolehlivý a přesný ukazatel příchodu jara na zpola zastíněné horské samotě?

Ale ano. Automobilový provoz. Letos o měsíc dřív. Počátkem dubna ve stinném zářezu cesty mezi nevysokým kamenným tarasem a hustým lesem zapadl se starou škodovkou plynař. Co tu dělá v osm večer montér od plynu, když tady široko daleko není jediný sporák, jen pod loukou vede půlmetrové vysokotlaké potrubí? U zákazníka mu řekli, že už je cesta holá – stačila navigační chyba a slibně vypadající suchý asfalt mizel ve zbytku závěje, která se šklebila:
No pasaran!
Neprošel.

Druhý den přijel vyprošťovat s kolegou a s lopatami v další stodvacítce. Vozy s náhonem i motorem vzadu, morálně i fyzicky neskutečně opotřebované, mají na zasněžených svazích stále dobrou pověst. Jak se pánové vyhrabávali (za lesem už měli předházeno od jiného zapadnuvšího, který tam zanechal i několik prken), bylo za tři dny průjezdno bez problémů na jednu stranu a za deset dní na druhou. Za další dva dny se to rozkřiklo a makadamové výmoly ožily.
Kdepak bledule, na horskou samotu jaro přichází, projedou-li auta skrz les!

[ dh ]

Autor:. BAŠTA, Jiří.

Zdroj:. Krkonoše

Foto: Hloušek D.

Nahoru Všechny články Hledat v aktualitách RSS