Zpět      Tisk     Všechny články

Mumlava CZDRC

15.12.2006 v 09:55

Přinášíme Vám článek o partě vodáků na speciálních krátkých lodích, kteří při sjíždění "pořádnejch" řek, dostali nápad sjet Mumlavský vodopád. Snad Vám tento text zkrátí to nekonečné čekání na sníh a oživí adrenalinový pocit všem vyznavačům nejen zimních sportů.

Nápad sjet si Mumlavský vodopád vznikl zcela nenadále, když jsme byli na jaře tohoto roku pádlovat v Krkonoších. Dávali jsme si říčku Smědá a parádně jsme se bavili. To ovšem netrvalo celej den a tak jsme přemejšleli co s načatým pádlovacím dnem, když někdo vyřkl tu neuvěřitelnou myšlenku. Co nakouřit Mumlavskej vodopád? No to bylo slovo do pranice. Věděli jsme, že už to kdysi nějaký šílenci jeli, věděli jsme, že už si tam jednou někdo pěkně rozsekal páteř, ale věděli jsme že to jedem vyzkoušet.

Takže ve 14 hodin středoevropskýho času sundáváme lodě z auta nedaleko vodopádu. Okolo jezděj běžkaři a nechápou. Oblíkáme si věci, který nás mají chránit před zbytečným úrazem a hlavně před zimou, pak bereme lodě přes rameno a trádá nahoru. Cestou nás předjíždí ještě pár vyvalenejech běžkařů a už stojíme u toho nádhernýho vodopádu. Říkáme si, že si to vyneseme ještě pár metrů vejš a dáme si i těch několik skluzavek co jsou nad hlavním vodopádem, abychom byli rozježděný. Rozmisťujeme si kamery a foťáky a už to smaží první pakoš dolu. Je to naprosto orgastickej zážitek. Nádherný dlouhý skluzy, relativně silný vývary pod nima, do toho svítí sluníčko.. no prostě paráda. Tak se postupně dostáváme až k hlavnímu vodopádu.


Vysedáme a jdeme se ještě podívat. Je to vysoko, ale dá se to. Kluci si volí cestu při levé straně po takový rádoby skluzavce a pak dopad přímo do kotle pod vodopádem. Mně se tam zdá mělko a říkám si, že pojedu prostředkem. Opět rozmístit kamery a foťáky a už jede první šílenec:o). Najíždí si skvěle, trefuje se přesně, jak potřeboval, dopadá. Rána jako z děla, ale zvedá eskymáka a už se na nás tlemí a signalizuje, že je všecko OK. Další jede! Stejná cesta dobře trefená, ale… Ale na hraně ho to blbě nakopává a padá dolu přímo po špici. Velikánská rána. Zvedá eskymáka a má z té rány trošku pokřivenej obličej, ale dělá na nás, že OK. Potom jedu já. Najíždím si to na prostředek, netrefuji se ideálně, ale ujde to. Frčím dolu k hladině a snažím se brzdit dopad pádlem, to nějak nedrží a láme se mi pod rukou. Zvedám eskymáka jednou půlkou pádla a sem z toho venku. Taky OK.

Jedem dál na posledních pár skluzů. Já si půjčuji pádlo, abych si to mohl ještě vychutnat. No a najednou jsme zase u auta. Všichni vysmátý, akorát Vojta nějak po tom tvrdým dopadu na špici nemůže moc ohýbat kotník, přerážíme to pívem a zelenou (kromě řidiče) a jedem domu. Druhej den mi Vojta volá, že má zlomený nějaký kůstky v kotníku, ale že všechno bude v pohodě. Má pravdu! Za měsíc už si to dává v Itálii znova z  pořádnejch vodopádů. 


No a esi vás to aspoň trochu zaujalo a chcete pokračovat, navštivte určitě náš web www.czdrc.com, kde je v sekci videos k nalezení video z této akce (je nazvaný jako Severní Korea) a i spousta dalších vodáckejch akcí.

 

[dh]

Autor: Snížák (www.czdrc.com)

Nahoru Všechny články Hledat v aktualitách RSS