Zpět      Tisk     Všechny články

Kdo škodí nejvíce?

21.9.2006 v 11:41

Aktuální otázka v naší anketě "Kdo podle Vás nadělá v přírodě nejvíce škody?" není vůbec jednoduchá. Čtěte dále a posuďte sami.


Borůvkáři

Sběr borůvek se od běžného trhání pro vlastní potřebu stále více posouvá do podoby komerční aktivity, mnohdy pečlivě organizované. Běžným „borůvkářem“ je návštěvník, který si nasbírá několik litrů na koláč nebo do knedlíků, dále pak omezený počet sociálně slabších občanů, převážně nezaměstnaných, přilepšujících si prodejem k sociálním dávkám. Ti mají obvykle potíž respektovat hranice přírodních rezervací a dodržovat zákazy vjezdu. Průvodními jevy této aktivity jsou škody na přírodním prostředí ve zvláště chráněných územích, poškozování lesních porostů, odpadky, hluk nebo třeba porušování zákazů vjezdu na lesní cesty. Navíc, sběr který je prováděný velkokapacitními hřebeny nabyl devastačních rozměrů.


Houbaři

Přírodě podle lesníků škodí také sběrači hub. Lidé totiž při svých výpravách za hřiby ničí mladé stromky, nechávají mezi stromy plastové láhve a další odpadky. Situace v lesích někdy připomíná spíše nějaké náměstí. Problémem je také to, že nedočkaví návštěvníci vjíždějí auty do lesa a poté často v lese rozdělávají otevřené ohně a odhazují odpadky ze svačin.
Při nedávném 3. ročníku akce s názvem Za Krkonoše čistější se na pozvání správy Krkonošského národního parku sjelo na padesát skautů a skautek. Za jediný den brigádníci prošli více než 150 kilometrů turistických tras a nasbírali přes třicet plastových pytlů odpadu!!


Cyklisti

Působení cyklisty na přírodu není možná tolik výrazné, ale existuje.
K významnějším patří třeba rušení větších druhů živočichů – nejenže cyklista vydává při svém pohybu větší hluk, v území často odlehlém od sídel se díky vyšší rychlosti pohybuje po delší část dne.

Někteří cyklisté často nabývají dojmu, že na kole je možné zajet téměř všude, kam vede sebemenší stezička. Vliv pěších a cyklistů je na většině úseků stejný. Pokud je však úsek cesty svažitý a povrch drolivý, eroze působená brzdícím cyklistou je výraznější. Nejlépe je to vidět na cestách, které jsou proti vodní erozi vybavené příčnými svodnicemi odvádějícími vodu mimo cestu tak, aby neodnášela materiál z jejího povrchu. Ne vždy a také ne každý cyklista tyto stružky na kole přeskočí, většina jich před každou přibrzdí, čímž dochází k zanášení rychleji. A zanesená svodnice již svou funkci neplní. Při prudkém dešti se pak voda valí právě po cestě a třeba v roce 1997 na hřebenech Krkonoš se během půl dne několik cest proměnilo v metr hluboká koryta...


Pytláci

Pytláci odjakživa patřili do Jizerských hor, které navazují směrem k východu na Krkonošský národní park a příroda zde kopíruje z velké části západní část Krkonoš. Jak jen, že se jmenovali ti nejslavnější? Stammel, Hennrich, Krop - Seff. Kde je jim dnes konec. Kdo ví? Zůstali po nich jen krásné, i když smutné příběhy. Horami dnes už nezní poplašné volání hajných a lesníků jeho hraběcí milosti a pytláci už dávno nejsou těmi romantickými hrdiny, co bývali. Automobil se světlometem, speciálně upravenou puškou a na něm muž, který loví. Za ním druhé vozidlo, jež zastřelenou zvěř sbírá. Užívají automatické zbraně, armádní zařízení pro noční vidění, reflektory k osvětlení a oslepení cíle. V zimě střílejí zimou vysílená zvířata přímo u krmelců. I tak vypadá moderní pytláctví.


Kůrovec

V zimě hlady sněhu, v létě zase extrémní sucha. Jinak řečeno, naše lesy dostávají pořádně zabrat. Letošní suché počasí ale ještě navíc nahrálo kůrovci, kterému se výrazně oslabené stromy můžou jen těžko bránit. Pokud nápor kůrovce na smrkové lesy včas nezachytí, později do roka vypukne kůrovcová kalamita. Kůrovec je noční můrou každého lesníka, ročně mu padne za oběť několik desítek hektarů lesa po celé republice. Jeho řádění se dá zastavit pouze včasným vykácením a zpracováním napadeného smrkového porostu. Obranou proti žravému broukovi je kontrola porostů, kácení, úklid nemocných stromů a instalace feromonových lapačů a lapáků. Kůrovec se v letošním tropickém létě rychle množil, lapače jsou ho plné. Pokud se tento nenápadný malý brouček přemnoží, škody by se mohly vyšplhat do milionů

Jak je vidět, otázka kdo škodí přírodě nejvíc není vůbec jednoduchá a možná že zde jednoznačná odpověď ani neexistuje. Důležité je umět se v přírodě pohybovat a přitom neškodit.

 

[ dh ]

Nahoru Všechny články Hledat v aktualitách RSS