Zpět      Tisk     Všechny články

Sníh, sníh, sníh...

30.12.2005 v 06:30

Sníh: toto slovo se dostalo na první strany všech našich novin a všech zpravodajských serverů. V článku se podíváme na to, jak sníh vzniká a jaké metody se používají k měření na meteorologických stanicích.

Jak vzniká sníh? Sníh je hydrometeor tuhého skupenství vypadávající z oblaků, který se skládá z ledových krystalků složitých tvarů. Základním tvarem jsou krystalky ledu šesterečné soustavy, známé šesticípé sněhové vločky, které již v roce 1611 studoval Johanes Kepler. Sníh může padat nejen při záporných, ale i kladných teplotách vzduchu, avšak sníh se u nás vyskytuje především v zimním období. Výjimku představují místa nad 1.300 m.n.m, kde se sněžení může vyskytnout i v létě při vpádech studeného vzduchu od severu.

Vypadávání sněhu se v meteorologické praxi označuje též jako sněžení. Vlastní sněžení je vypadávání sněhu z oblaků, termínu se používá v předpovědích počasí a v kódovacích příručkách. Meteorologické kódy rozlišují v době pozorování slabé, mírné, silné sněžení a dále sněžení občasné a trvalé, sněhová zrna, sněhové krupky a samostatné sněhové vločky. Intenzita vypadávajících srážek se nejčastěji hodnotí podle hodnoty dohlednosti, případně podle radiolokačních měření či podle měření nárůstu sněhové pokrývky. Jakmile sníh dopadne na zemský povrch, mluvíme o sněhovém poprašku (výška sněhu maximálně do 0,5 cm) nebo o sněhové pokrývce (výška sněhu je vyšší jak 0,5 cm).

Měření na meteorologických stanicích

Dalším termínem je nový sníh - to znamená, že na meteorologické stanici padal sníh v termínu 07 SEČ včera do 07 SEČ dnes. Nově napadlý sníh se měří na vodorovném prkénku, ze kterého se sníh po jeho změření odstraní.

Dále se na meteorologické stanici měří výška celkové sněhové pokrývky v termínu 07 SEČ u sněhoměrné lati. Výška sněhové pokrývky se udává v cm. Sníh zachycený v srážkoměrech se rozpustí a změří se množství spadlé srážky v mm. Pro zjištění celkového množství vody ve sněhu se zjišťuje tzv. vodní hodnota sněhové pokrývky. Zjistí se tak, že se vykrojí přesně definovaný kus sněhové pokrývky, vzorek se rozpustí a změří se množství v mm.

Pokud pozorujeme sněhovou pokrývku rozlišujeme ještě dva stavy, a to souvislou a nesouvislou sněhovou pokrývku. O souvislé sněhové pokrývce hovoříme tehdy, tehdy, když je půda pozemku meteorologické stanice a její nejbližší okolí pokryto vrstvou sněhu alespoň z poloviny plochy a její výška je alespoň 1 cm. Jestli-že vrstva sněhu nepokrývá polovinu plochy, jedná se o nesouvislou sněhovou pokrývku. Sněhová pokrývka je důležitým klimatickým prvkem. Hodnotí se délka trvání sněhové pokrývky - počet dní s jejím výskytem..

V našich zeměpisných šířkách není sníh závažným problémem, i když občas nám může působit problémy především v dopravě, ale pokud se podíváme na krásu, kterou vykouzlí společně s větrem, a sluncem musíme zůstat v úžasu.

V meteorologii se setkáváme s dalším výrazem a tím je zvířený sníh

Jev se vyskytuje pouze v případě, že vane silnější vítr, alespoň 5 - 8 m/s. Je to vlastně posouvání sněhu, při kterém se vytváří sněhové jazyky a závěje. Rozlišujeme sníh nízko a vysoko zvířený. Nízko zvířený sníh nesnižuje dohlednost, protože je maximálně nesen do výšky očí pozorovatele (1,8 m). Naopak vysoko zvířený sníh bývá vyzdvižen až do výšky 1 km a tak výrazně snižuje dohlednost.



Příšte:
Jak sněhy nejčastěji rozdělujeme

 

[ dh ]

Nahoru Všechny články Hledat v aktualitách RSS